HOSTÝN.

Nad chmurným Hostýnem Ježíšek malinký

na prosby Matčiny z bělounké ručinky

vysílá smrtivé blesky –

z rozkošné Moravy

Tatarů záplavy

prchají s divými stesky.

Žár těch blesků dávno shas’ –

Pokyň, Matko, Synu zas,

aby z božských ňader svých

čtvero blesků zázračných

do moravských vyslal niv,

vykouzlil tam čtverý div:

vznítil tužby nadšené,

zkrotil záští plemenné,

lakotu jal v porobu,

štípil duchem chudobu –

rázem tu z rozkošné Moravy

uprchnou pekelné záplavy,

ke zdaru národa

pokoj a svoboda

pod zářným ramenem spasného kříže

bez boje, bez práce

chaloupky, paláce

k ráji a ke Kristu přivinou blíže!