Hra barev.

By Jaroslav Vrchlický

Jen teprve když světla příval tryská

za okna úzká, pestře malovaná,

ve barvách zahoří jich druhá strana,

a leskem na protější stranu blýská.

Tu rozházená perel celá miska

do pole amethystů, světlem psána

tu celá báseň, šeď v ní zadumána

se modlí, modř tu zpívá, purpur výská!

Šer poutá rovněž srdce básníkovo,

jak na oknech, v něm zázraků svět dřímá.

Jak modlících se rty zní chórem: Světlo!

To světlo láska je, to přízně slovo,

to zóra účasti a juž to hřímá,

bacchanal barev vzplálo to a zkvětlo!