Hra na slepou bábu.

Konečně je omrzelo

hraní ve vrchcábu.

Čím se budem dále bavit?

Hrát na slepou bábu.

Hned mi oči zavázaly

batistovým šátkem.

do kola mne postavily

v ruce s vařečátkem.

Zmíchaly se, zatočily,

potom hlouček stichnul:

já měl hádat po písknutí,

kdo jest, jejž jsem píchnul.

Aj, což bych já dlouho hádal,

kým kdo hláskem cekne –

půjdu raděj rovnou cestou,

kam mi srdce řekne.

Býváť srdce dobrý vůdce:

táhne mocnou silou –

píchnu tedy – a již držím

děvinku svou milou.

Milko sladká, já vždy doufám,

ač smím jenom slabě,

že tak šťastně zachytím Tě

jak při slepé bábě!