Hra světla a stínu.

Dante z bronzu nad mým stolem

ve dne lhostejně zří kolem.

Večer, když dám výhost všemu,

přisednu si blíže k němu.

Rozsvítím a v okna ploše,

jak se dívám ve tvář soše,

v obrysech v skle v noční době

zřím dvě lebky proti sobě.