Hračky. (II. (Šašek.))

Ten dobrý hoch pod vypůjčenou maskou

prý dávno starý smutek kryl,

a ztrnulý ač škleb ten jeho tváře,

vždy smíchu lačné stále ještě lákal,

on dlouho prý už smutný byl!

Teď na nejvyšší strom on pověsil se,

v rolničkách vítr nechal hrát,

pod stromem v trávě maska jeho leží –

V tvář bledou slunce zvědavé se dívá:

On nechce, nechce se už smát...!