Ó, HRADY NAŠE TVRDÉ!

By František Táborský

Ó, hrady naše tvrdé,

co divu, že se řítíte

neb v ssutinách už ležíte?

Vy od křivd velikých jste chřadly

a od kleteb, jež na vás padly.

Ó, zámky naše hrdé,

ký div, že v síních vašich straší

a páni vaši že jsou plaší?

To hrůza dějin našich v nich se tmí

a přízrak chodí zlého svědomí.