HRANA ZVONÍ...

Udeřte v struny! Smutná hrana zvoní,

při strunách spuštěných dnes pějte o Ní!

Již černý průvod k hrobu v žalném pláči

s mrtvolou Matky tesknou poutí kráčí,

a bezmocný lid trpké slzy roní...

Udeřte v struny! Pějte píseň o Ní!

Diadém stržen se svatého čela,

a slávy zář, jež na skráních se skvěla,

již znikla – oko zhaslo, chlad jen v líci –

to srdce nezbudí se milující,

již dotlouklo... a smrti anděl bledý

svou peruť k němu sklonil naposledy...

Udeřte v struny! Smutná hrana zvoní,

při strunách spuštěných dnes pějte o Ní!

Zapadá víko – posupným jen hlasem

lká hruda nad tím zašlým slávy časem,

a lid jen trpké, marné slzy roní...

Udeřte v struny! Pějte píseň o Ní!