HŘBITOV

Na hřbitov mezi šachtami

blátivá vede cesta

(parcelu draze koupili

rozšafní otci města).

Ač velký, sotva dostačí...

Na pět je dělen polí,

na třech jsou hrobky z mramoru,

na dvou hrob samý, holý.

Pod třemi skála. Pod dvěma

se staré šachty boří:

tam prosté rakve s chudáky

do jam popelných noří.

Na ty dvě páter nechodí

(kdo pokřižoval čela?),

když hroby sypké čekají

na zkrvavělá těla.

Ta těla, v šachtách rozbitá

a vysušená hlady...

Zde nemodlí se, když rakev

provází lidstva řady.

Zde místo kněze hovoří

mužové v nuzném šatě –

a každý cosi přísahá

ve svoji duši svatě.

Na těch dvou polích častokrát

já chodím mezi hroby;

od týdne k týdnu je jich víc

i v mojí duši zloby.