Hřbitov. (II.)

S potěchou po vykonaném díle

Se na lůžko měkce zdobené

Rozhosťuje tělo umdlené,

V hlubokém snu odpočívá mile.

Bdíti však jest ustavičná píle

Duše, družky s tělem spojené,

Ku konání není ztracené

Pro ni okamžení, žádná chvíle.

Spěte těla, spěte v chladném hrobě,

Když ste konaly zde práci svou,

Nyní odpočiňte sladce sobě;

Váš duch bdí, ač vy tu práchnivíte,

Uslyšíte troubu anjelskou:

Pak se k životu zas probudíte!