HŘBITOV V ZIMĚ.

By Augustin Eugen Mužík

Jak zmrzlé vlny moře

kol v sněhu dmou se hroby.

Jak trosky lodí večer

les pne se křížů těch.

A zatopeny lživé

jsou verše, jména, zdoby

těch psanců, které hostí

již dálný smrti břeh.

Sníh, rouhač všeho řádu

a starý komunista,

vše oděl v roucho bílé

a zastřel smrti děs.

Tak odíval se druhdy,

kdo vcházel v říši Krista.

Hrob v bílém šatě čeká,

že vzlétne do nebes.