HŘBITOV

Je hřbitov moře, všechno pohltí,

tam na dně tmavém tušíš příšery,

jež skrývají se v hvozdech podmořských,

kam dosud nevnik žádný potapěč.

Toť stoka, v níž se všichni shromáždí:

vrah, světec, měšťák, tulák, otrok, král

i sebevrazi světem prokletí,

jimž osud vtiskl ortel do ruky.

Hle, věčná Lethe tichých šílenců,

již o zásvětí tajích hloubají

a pevně věří v nebe, peklo, ráj,

však proud jen teče z temnot do temnot

a neprozradí, co v něm tají se:

kdo v něm se shlédl, na vše zapomněl.