HŘBITOVNÍ KVÍTÍ. (I.)

To skřípnutí vrat hřbitovních, když pohřbu slední účastník

se ztrácí starým mřížovím ve duše bolném pohnutí,

co vypráví ten truchlivý a srdce rvoucí okamžik,

to skřípnutí!

Dí: Tady smrt dlí. Život tam. Tam ohně šleh, zde splanutí,

ó, jděte, živí, cestou svou a vzdejte bohu ples a dík,

že jdete, život práva má, jež na všech sobě vynutí.

Zde hniloba a tlení jen. Jak žití slední výsknutí

a zoufale mi do kostí ten skřípot neobvyklý vnik,

zněl rozluky hlas poslední, všech ztracených dnů vzdech a vzlyk

a poslední to bolestné od retů drahých trhnutí

v tom skřípnutí...