HŘBITOVNÍ KVÍTÍ. (IV.)
Otázky Hamleta! Vy věčně nepodajné,
jak divých máků květ sta kolem rozkvétá,
má duše vznáší se až v sféry cizokrajné,
otázky Hamleta!
Cos, Promethee, snil, co vzdoroval jsi, Kaine?
Kde všeho vznik a cíl, kde mzda i odveta?
Sny, tužby, přeludy tak obrovské a bajné!
Nad vámi Shakespeare snil, vám vysmíval se Heine,
kdo jednou se vás dotk, v ráz stal se poeta,
po tmavém schodišti v dum labyrinty tajné
hloub stoupáš, stále hloub až v peklo, jestli v ráj ne...
Otázky Hamleta!