HŘBITOVNÍ KVÍTÍ. (VI.)

By Jaroslav Vrchlický

Těch mrtvých bude-li dost? Co mlčíš, Smrti, jen?

Jak smím se takto ptáti, plachý vteřiny host?

Co živých naděje? Co mrtvých pevný sen?

Těch mrtvých bude-li dost?

Važ správně minulost, važ přesně budoucnost,

v té Změny stoupě jde, kdo vítěz je, kdo plen?

Kde v koloběhu tam je spásy pravý most?

Ó, růsti dále vždy a žít, jak svět vždy žil a rost,

přes štěkot buldoků a přes vše vytí fen,

pro moment urvati si poesie skvost,

je žíti jedině... pak prázdně vyzní sten:

Těch mrtvých bude-li dost?