hrdina

By Stanislav Kostka Neumann

na krátké vlně

leť moje pomsto sladká.

a nenávisti,

jaká to máš tu vrátka.

a jaká rozkoš,

mohou-li slova psance

přes hory vůdci

naplíti do monstrance.

zrádnému vůdci,

zaprodanému muži z kloaky.

pokálel národ.

náš rozlet strhl pod mraky.

mé dílo zničil;

hluboko v čechách pilná

jen troska jeho

v mých rukou – přes to silná.

tak hrozně silná,

že vůdce vztekem řičí.

s mým žitím spjatá,

že mě svým pádem zničí.

jsem na svém místě.

snad koráb už se potápí.

vysílám, vůdče.

i krev, jež na tvé zradě lpí.