HRDINNÉ ŽENY

V čas, nad kolébkou když matka se vroucně naklání,

je těžko v oběť se vžíti.

Své dítě ztratit v prvním zklamání,

svůj trpký kalich píti,

a – pod křížem zastavit se jednou

a vidět – hrobu kameny jak šednou?

A přec, když tolika ženám zbrojnoš krvavý

rozpínal na kříž syny,

je učil osud, že za cenu mrtvých živí ozdraví,

s hlav sejme jejich viny –

a nejdražší krví že krvácí jejich ženství

za bratrské souručenství.

Tak vryty do tváří zestaraných žen

bolesti mučednické.

Jich celý život však vysoko nad ně pozdvižen,

i nad utrpení lidské.

Když nad hrdinnými syny už nezakvílí,

jen vrbami nad hroby se chýlí.