HŘÍCH

Je pozdě! Z ráje meč nás vyhání,

krvavě červený jak plamen.

Kde bít se v prsa, činit pokání

a strhat cáry hříchů s ramen?

My zhřešili jsme, přijímejme trest,

do světa spolu odejděme

své břímě nést pod věčnou klenbou hvězd

v zápasy nekonečné, němé!

Pokorně svatou lásku vzývejme,

ať životem nás doprovází,

je strašné, než nás milost obejme,

poznati s hrůzou, že jsme nazí!