hřivny

By Stanislav Kostka Neumann

necti talent pro talent,

holou hřivnu od přírody,

někdy pocel, jindy cent,

světla strž i černé vody.

dárce neví o daru,

po svém řádu slepě dává.

podivme se rozmaru.

jaká čest však, jaká sláva?

hřivnu mívá blb i vrah.

svět se v jejich drápech svíjí.

dekadentních klacků tlach

slavičí zní melodií.

jak jsi s hřivnou nakládal,

to tě chválí nebo haní;

ne cos dostal, co jsi dal,

přežije tvé holedbání.