Hrobníku, vstávej – s hrobečkem
By Gustav Dörfl
Hrobníku, vstávej – s hrobečkem
nemožno déle otálet:
už třetí den se na márách
z mrtvého tílka dělá led.
Mám naspěch, vezmi lopatu –
však nikoli, nech doma ji –
dva tvoje prsty dost a dost
té chladné hlíny srovnají.
Hrobeček, jejž mi vykopáš,
ten bude, věř mi, pramalý –
vždyť umřelo mi štěstí jen
a trudy, ty mi zůstaly.