Hrobníku, vstávej – s hrobečkem

By Gustav Dörfl

Hrobníku, vstávej – s hrobečkem

nemožno déle otálet:

už třetí den se na márách

z mrtvého tílka dělá led.

Mám naspěch, vezmi lopatu –

však nikoli, nech doma ji –

dva tvoje prsty dost a dost

té chladné hlíny srovnají.

Hrobeček, jejž mi vykopáš,

ten bude, věř mi, pramalý –

vždyť umřelo mi štěstí jen

a trudy, ty mi zůstaly.