HROBY.

By Augustin Eugen Mužík

Zem, kam jen hledí oko,

jsou hroby.

Tam výše převysoko

jsou hroby.

A hluboko tam v moři

jsou hroby.

A kde se hvězdy tvoří,

jsou hroby.

Jest hrob – jarního kvítí

ty zdoby,

a láska, lidské žití,

toť hroby.

Vše, co zde dýchá, hrobu

jest robem.

A Bůh sám všechněch hrobů

jest hrobem.