Hrůza.

Náhle nechať slunce zhasne

A popelem rozpadá,

Ať zrcadlo luny jasné

Ztlí co troudu hromada;

Ať vyhasnou hvězdy skvělé,

Vše světlo ať pomine,

Hrůza ať se rozestele

Po vší světa krajině;

Černá tma ať smrtí dusí,

Co si hrálo životem,

Že v shnilinu klesnout musí

I to trní za plotem.

Všaký tvor ať dusí smrtí

Beznadějná, děsná noc,

Až zoufalstvím sám se škrtí

V divém nářku o pomoc. –

Do takové hrůzy pekla

Dala bys mne pochovat,

Kdybys má milenko řekla,

Že mne nechceš milovat.

Bez tvé lásky svět mi kryje

Hrůzyplné utmění,

Láskou tvou má duše žije

Ve růžovém rozdnění.