Hučí Plaz

Vítr duje do smrků a dubů,

hučí dlouhý Plaz;

deště míjí, stera chladných zubů

zatínají v sráz.

Ale ptáci přece zvoní všude

s větrem o závod,

silná láska jejich bystře hude

jaru doprovod.

S myslí tesknou do lesů jsem vyšel

cestou necestou,

abych větru divou píseň slyšel,

znavil hořkost svou.

Ale ptáci nezmatení sudbou

jali podivně

srdce, jež teď čeká, až se s hudbou

láska vrátí v ně.