Hudba ohně.

Jak to venku stromy zmítá,

nocí kvílí větru sten,

chvílemi jak duchů ruka

tiše ťuká

stromů větev do oken.

Uvnitř v krbu oheň svítá,

temnem šlehá rudý plam,

hledím tiše jako zmámen

v zlatý plamen,

jeho písni naslouchám.

Jak bych kráčel v poli zlatém,

klasy šumí do snů mých,

vidím v ohně rudém lesku

zářnou stezku

ve večerních červáncích.

Po pěšině s lásky chvatem

v ústrety mi přicházíš,

štěstí vánkem kolébány

klasů lány

sklánějí se níž a níž...

Náhle vítr v krbu dýchnul,

oheň ztichnul, shasl plam,

chlad a temno zeje kolem,

s tichým bolem

na dny léta vzpomínám.