HUS NA ČESKÝCH HRANICÍCH.

Že vrátit mám se? Proč se vraceti?

Proč nejít v před, když v před vše musí jít

za svojím cílem. Život bez cíle

je mátožný a věru bezcenný.

Je nutno jíti. Pravdu obhájit.

Když list jsi napsal, pečeť přitiskneš.

Když pravdu’s řekl, uhnout nemožno.

Jde řeka zpět kdy ke svým pramenům?

Tam v dálce Praha. Prahu měl jsem rád,

kéž aspoň jednou ještě uzřel bych

tvůj bodrý lid a věže významné.

Však darmo želet. S Bohem, Čechy mé!

Co dále bude? Koncil? Otcové?

Je v proudu věc. Ať co chce, děje se,

už všecko řídí vzpruha vývoje:

čin každý volá po svém důsledku.

Snad vezmou tělo. Glejtu nevěřím.

Kněz takový hřích lehko odpustí.

Och, znám je! Ale kostky vrhli jsme,

a co nám padlo, s klidem přijmeme!