Hvězda naděje.

Již červánku nezírám zář,

ta noc tak dlouhá, bezsenná,

bez konce zdá se její pouť

a v ňadrech duše šílená.

Hle, na obzoru z mrákoty

zlatá se hvězda zjevila,

o drahá hvězdo naděje,

tys jitřenko mě spasila.

A výš a výše nad obzor,

až nade mnou se zastkvěje,

nech shaslo slunce, shasla zář,

mně svítí hvězda naděje.