Hvězda.

Spadla hvězda, zlatým bleskem

zapálila nebe celé,

zhasla, ve hlubinách moře

pokryly ji vlny tmělé.

Spadla též mi v srdce hvězda,

láska čistší ranní zoře,

zapálila duši, zhasla

v hlubokosti mého hoře.

Lesk ač její na vždy ztracen,

přec kdys z hloubí pozasvítí,

zpomínkami vyzařuje

plavci mně tím mořem žítí.

Bez nich dávno touha vřelá

mou by byla duši sklála,

beztěšná jak píseň moje,

jak ta láska neskonalá.