HVĚZDÁM.

Ó hvězdy, mne to táhne k vám,

vždy blíž a blíže,

tak toužebně bych se k vám povznesl,

však země mě okovy víže.

Ó hvězdy, hvězdy,

k vám blíž chci, k vám chci blíže,

však v letu mi na srdci hrozná lpí tíže!

Ach tíže krutá, krutý žal

mne v letu drtí,

neb s vichřicí uháním o závod,

o závod v obětí ledové smrti.

Ó hvězdy, hvězdy,

můj hled k vám marně zírá:

vy v jasu se sluníte – duše má ve stínu zmírá!...