Hvězdný mír.

Cosi tichem noci spělo,

zašumělo,

jako hebké vanutí

serafinských perutí.

Jakby s křídel zlaté péro

slétlo v šero,

neurčitý bledý jas

soumrakem se chvějně třás’.

Ve váze mé růže zlaté,

čarem jaté,

vydechnuly potichu

všechnu vůni z kalichů.

Tichá hudba vzduchem táhla,

snivě sáhla

do mé duše v smutků šer

sladkým mírem hvězdných sfer.