Hvězdohora.

Hvězdohoro sličná, líbezný ústupe městským

Nadtrucenému žitím! Kde podál od dýmu a těsných

Lžizdvořilosti vazeb, hluku a prachu poklid obývá

S volností, čistý kde vzduch, jímž lehko se dýchá.

Nechceš býti Varům rovnána, ni Teplici valné,

Kde klokotá věčným topená voda přírody ohněm:

Zdroj studený oblíbila jen tuto sobě Rusalka,

Ač že kovem sycený a silou nadaný blaholéčnou

Mok jeho se prýští. Avšak co mu dáti nemohla

Příroda, průmyslem člověk znal nahradit umným,

Získaje var živlem jemu, jej okrášleje vůkol.

Tu, kde nyní zeleným vysoko štítí se porostem

Hostinec úpravný, stál za starodávna Donínů 1)

Poutimilovných hrad, s vznešeným jejž sobě Jaroslav

Zasnoubil Smečnem; bylť on rodu podpora věrných

Martinicův. Sem po stu letech své jméno přinesla

Hvězda Hory, 2) Šternberk hlaholem nazvána nečeským

Nevěsta spanilá; hojitelnou sílu temence

Vážíc věhlasná Marianna 3) vznik dala lázním.

Teď tu přerozkošný pilná ruka pěstitelů ráj

Stvořila z podolí, jež bystřina mlýny ženoucí

Obživuje v prostranný hned rozšířena rybník,

Hned šumným padající mlekem přes louky utíká

Pestrokvětné. Zde topol ztepilý, štěpy tam zlatoplodné,

Dlouhá lip košatých pořadí, stín háje povábný

Zvou na procházky milé, kde smutný odtuchu sladkou

Trud nachodí a neduh zapomíná tíže bolestné.

Sem z okolí blízkého Slaný a Smečno vysílá

Za dnů svátečných mládež her a tance milovnou,

I svou strast nejeden tu volí odkládati měšťan.

Sem Pražané se také, prahnoucí po vzduchu čerstvém,

Rádi berou i chorým zvolují toto bydlo hojebné.

Já se podobně čiji blažena v tvém sídle Rusalko;

Jedno bolí mne, že hustě slyším hlaholy zde nečeské.

O, jelikož mocná bohyně mdlým síly dodáváš,

Síly dodej i Čechům, aby též zde svůj ctili národ.