Hvězdy. (III.)

Kde věštci jsou, jenž přišli od východu?

kde hvězdy jsou, jež na cestu jim plály?

vždy člověk týž a jeho boj vždy stálý;

ó hvězdy, mír mu dýchejte a shodu!

Nad písek pouští i nad Gangu vodu

jste zjevy v dumy poustevníků tkaly...

vždy básník týž a jeho boj vždy stálý;

ó hvězdy, mír mu dýchejte a shodu!

Vy zřely jste do vína plných číší

kol ověnčených hyacinthů květem,

jež Plato s druhy zvedal pod cypřiši,

a Kolumbovi pozdních, příštích časů,

jenž za novým se bude honit světem,

svou z našich prachů obnovíte krásu.