hvězdy nad poloninou

ovečky šly už přece spát

podojeny.

u napajedla zvoní spád

křišťálové pěny.

i v pastevecké kolybě

oddychují spáči.

noc vyskočila na hříbě,

v olších zaskotačí.

sen as to tedy z poháru

noci krásou svaté,

že ovce vyšly z košárů

a jsou zlaté.

že táhnou rouna zářivá

celou poloninou,

jež nastavila prsa svá,

půdu pohostinnou.

a obloha, kde jsoucno tlí

v safírovém víně,

to zlaté stádo zrcadlí

na hladině.