HVĚZDY.

Hvězd zářné tajemství, toť Lidstva věno,

jež temné jest a nezodpověděno

na věky věkův zůstane...

Kdo v kosmu stvořil miliardy hvězd?

Kdo určil geometrii jich cest?

Kdo vyvolal je v žití?

Na čí se rozkaz třpytí

a na čí povel každá k posledu,

než zmizí bez sledu,

tak ještě slavně zaplane?

Hvězd zářné tajemství k nám dolů splývá,

za krásných nocí srpnových...

Je šťasten ten, kdo jen se vzhůru dívá,

vy, hvězdy, k vám svým prostým okem,

jak plujete kams kosmu tokem,

ten skromný pastýř prostřed ovcí svých,

jenž na horách svou zbožnou píseň zpívá.