Hvězdy.

Hvězdy boží, hvězdy boží,

na tom nebi převysokém,

každinkou vás, hvězdy milé,

mním být jasným milým okem.

Okem jasným oněch lidí,

potkavších se v zemské pouti,

z kterýchž jeden v rozkaz boží

v světě musel zahynouti.

A teď dolů hledíváte

na to oko uplakané,

které dosud samo žije,

samo pláče, samo plane.