HVĚZDY.

By František Kvapil

Vy věčné hvězdy! Zlatý sne v chrámě všehomíra!

Zář vaše jasná věčně v dol země tiše zírá,

a v duši budí touhu k vám v říše nadoblačné.

Co strast a psota lidská! Co smrti smečky lačné!

Vy svědky jste, že skrytý Bůh zjevuje se světu!

Vy lidstvu rcete: – K výši, kdo křídla máš, spěj k letu!

Z chaosu pravěků váš chór nekonečný jásá:

– Jsou ještě Idealy! Jest Dobro a jest Krása!