Hymna jaru.

V zahradách šveholí vrabci,

motýli pestří se v slunci,

vesele hlaholí zdroje,

bojácně dýchají vánky

v svatém království Jara.

Odkud ti větrové přišli,

proč jen ti ptáci tak pějí,

proč tak vše září a jiskří?

Ach, slastí chvěje se srdce,

Jaro, ty zlaté Jaro!

Máš květy máku ve vlasech,

kytice úsměvů v očích

a slova útěchy v ústech;

v tvém klíně spí se tak sladce

po existenční práci.

Cítím tvé lahodné vůně,

vidím tvé svítící barvy,

slyším tvé veselé smíchy,

ty’s radost lidí a duší,

Jaro, milené Jaro!