HYMNA LAZAROVA. (IX.)

Smír světa podmíněn je bytím boha,

neb jinak musí klesnout v chaos zpátky,

a celý kosmos bude věčné jatky,

kde slabšího vaz silná zdrtí noha.

Boj o život jste vyhlásili světu,

však nadarmo, mne nikdo neutratí!

Lesk Edenu mé bledé skráně zlatí

a jeho mana kyne mému retu.

A bude-li svět souzen, v trosky jeho

zář padne s mojí tváře jak svit denní

a v pouště bude psáti: Odpuštění! –

Pak splní se báj ráje ztraceného.