Hymna Persefoně. (XI.)

Ty zůstaneš, toť lepší úděl jistý,

neb mocně Pluto na tvé čelo dech,

rez padl na tvých tužeb svěží listy,

jak s mrtvé laně kapky krve v mech.

Již objala’s tu velkou resignaci,

kam duše se jak němý kámen ztrácí

do moře, každý jež ztratilo břeh.