Hymna *).

Vstal slavný den! – Nad hlavou Tvou se klene

dnes nebe, sluncem lásky ozářené,

dnes každé srdce hárá Tobě vstříc,

vděčností, úctou jato – povznešené...

Let padesát je Tvého panování:

šlechetných, krásných činů na tisíc

dnes aureolou oblévá Tvou líc,

k níž lidstva Genius se tiše sklání.

– Tys pro svůj lid vždy vroucí srdce měl,

co k blahu, k spáse jeho, – to Jsi chtěl;

i v děsu války na severu říše

Jsi přišel těšit jej před jícny děl;

i ve chatách, v nichž bouřil živlů příval,

– hle, Genius to zlatem v žulu píše –

Tys rukou štědrou tlumil zlo to tiše

a s milosrdným srdcem svým tams dlíval.

A jiné ctil Jsi lidstva ideály,

jež v zníceném Tvém velkém srdci plály:

umění, vědy, vzdělanosti říš,

jež prostírá se do nebeské dáli...

Tys hrdý, důstojný jim stavěl chrám,

v němž duch se zvedal u nadšení výš

a k věčným zdrojům pravdy, světla blíž – –

Ty lid Svůj spasil Jsi a vyrval tmám!

A lidu z celé říše zástup valný

chtěl v dík Ti vzklenout oblouk triumfálný

a zahrnout Tě oddaností vroucí,

by o tom vnukům vyprávěl čas dálný – –

Vše spělo k práci: srdce, ruka, duch,

jeť zářným klenotem ve koruně Tvé skvoucí

národů Tvojich láska nikdy nehynoucí;

však jinak usoudil v své radě – Bůh!

Osudu kynem do kolébky v klín

Ti dána koruna a hermelín.– – –

Však u kolébky Tvé sudičky stály

a sypaly své dary v její stín

a k srdci tajemně Ti kladly ruku:

čarovné losu květy pod ní vzplály;

když dnové Štěstěny se na Tě smály,

Tys také smutek kráčet zřel a muku...

Žel, v uchystaný slávy zářný den

Tys losem trpkým nebyl ušetřen:

přemilá družka, Jasná Tvoje paní,

jež znala milovat a trpět jen,

s andělským srdcem nesouc světa klamy,

uzamkla oči ku věčnému spaní

a září Ti, jenž v slzách hledíš za Ní,

vidinou luznou smírně nad hvězdami.

Tam k věčným hvězdám hleď a zjasni líc:

zlý osud, Bůh dá, nevrátí se víc!

Dnes odlesk zoře stkví se na Tvé skráni,

a miliony jásají Ti vstříc,

jež ved Jsi k zdroji umění a světla, –

a lidumilných činů blahá požehnání

v památce věčné v budoucno se sklání,

by v svěží haluz rodu Tvému zkvetla.