I. 2. ZÁŘÍ 1937.

By František Táborský

Kdekdo, s kým se pozdravím:

„Víte už?“

– „Vím.“

„Slyšel jste ráno?“

– „Ano.

Ale raděj nemluvit.

Velikému – veliký klid!

Ni krok, ni slovo zmatečné –

Neměl rád řeči zbytečné,

nehrál si nikdy na trpitele,

lež však a křivdu potíral směle,

pravdu chtěl v plnosti celé,

vítězil, zvítězil

na Osvoboditele.

Proto jen stisk ruky na potkání

k zašeptání:

Dej mu Pán Bůh zdraví!

Vše ostatní se spraví.“

Nebeská světla, braňte tmám

jemu i nám!