I. Ah škoda věčná je těch krásných dob,

Ah škoda věčná je těch krásných dob,

kde u veliké slávě byl řád váš,

ah škoda věčná je těch krásných dob,

kde knihy naše pálil Koniáš.

Ah škoda jich, již víc se nevrátí,

již nezasvitne stará sláva vám;

již knihy nám váš plamen neschvátí,

tož: „ad majorem dei gloriam.“

Aj oželte jich, drazí otcové,

vždyť je tu ještě slavný národ náš;

teď ten na místo vaše nastoupí,

ba z každého nás budiž Koniáš.

My budeme pálit, všecko napořád,

svým vtipem totiž, co vy dáte nám;

ne z hněvu snad, by zrychlen byl váš pád,

leč: „ad majorem dei gloriam“.