I. Atilius Regulus.

Jsouc oslabena ve válečném víru,

jest Karthagina žádostiva míru.

Z ní Regulus byl vyslán na prah rodný,

by v senátu mír vymohl jim vhodný;

však přísahou prv slíbil, že se vrátí,

když v prospěch Punův senát neobrátí.

Jel do Říma. Tam senát míru přeje.

Však Regulus, když viděl, co se děje,

sám zvolal: „Nebuď má to vina!

Já volám k Římu: Padni Karthagina!

Teď čas je k tomu, sílu jejich zničiť,

a prapor římský nad Afrikou vztyčit.

Já vrátím se, a pod rukama zlýma

rád dám svůj život za bezpečnosť Říma!“ –

Pak rozloučil se s ženou, s dětmi v pláči.

Nic nehnulo jím, statně k lodi kráčí;

zpět vlažným větrem do zajetí plynul,

a v mukách hrozných rukou kata zhynul.