I. AUGIÁŠŮV CHLÉV. (I.)

A ještě několik zšeřených věží

se kmitlo v obzoru.

Tam v cizině tolik otázek leží,

že zmlkli jsme v hovoru.

Tam v cizině krásně jsem přehlušil

svou bolest hlodavou.

Za kolínským dómem kout zářící byl

v noc tmavou, modravou.

Na verandě hôtelu rýnských vín

se perlí číší sta.

Květiny voní v lamp stlumený stín,

číš sklepník ti uchystá...

Dnes literátek ni politik,

ni sportsman, jenž o slávu hrál,

tu neseděl žádný výtečník,

svých maximů nekázal.

Spíš, bestie? Bolest lehko spí,

když úsměv má opilý.

Nevím, zda zítra nezaspí,

či víc se zas posílí?