I. Čarokrásné jest to podívání,

Čarokrásné jest to podívání,

V jezerní kdy labuť jasnotě

Sněžné dcerky zrána v jednotě

V materském si vodí zahrávání.

V přemilostném když se-usmívání

Po nebeské luna modrotě

S družkami si kráčí v temnotě –

Čarokrásné jest to podívání.

Krásnější však obraz oko zírá,

Kdykoliv se máti laskavá

V lepotvárných kole dcer ubírá.

Než co nade vší tou krásou králí –

Jesti Vlast, zvolivší sídla svá,

Kde jí krásné duše obět pálí!