I. Dar skrovničký a maličký

Dar skrovničký a maličký

z lesa vám nesu – písničky!

Jak stromů šum a vánků dech

je ke mně dones’ na křídlech;

jak mi je horský potok pěl,

staletý doubec vyprávěl,

jak v tichu lesním samoten

jim naslouchal jsem v slunný den.

Jak slétly v duši rozchvěnou,

tak zní mých citů ozvěnou;

snad chudé, prosté bez ceny, – –

však od srdce, jak cítěny.