I. Dřímal plamen v nitru duše,

Dřímal plamen v nitru duše,

jiskru daly očka tvá,

a hned srdce zahořelo

tobě, děvo milená.

O jak blaží mne ten plamen!

O jak jsem na světě rád!

Anjelem bych nechtěl býti,

nesmě takto milovat.

A proto, že plamen onen

tvou se časnou mocí zňal,

z vděčnosti bych políbením

rád ti také z něho dal.