I. EVA. (4.)

Dali jsme ti Evy jméno,

první lidstva matky,

její osud, hořké věno,

dítě, buď ti sladký!

Užij ráj a věř, že může

dát jej tobě země,

najdi cestou samé růže,

po nichž jde se jemně.

Užij ráj, ten v lásce zraje,

v ní měj pravé nebe,

ber ji, dávej, nikdo z ráje

nevyžene tebe!