I. Františku Kadeřávkovi

Milý bratře Kadeřávku!

člověk míní, Pánbůh mění,

a tys překročil tu lávku,

po níž návratu už není!

Je ti tedy přes padesát

na tom bludném lidstva marši,

netřeba však hlavou klesat –

jiní jsou tu ještě starší!

A náš bratr Kadeřávek,

oprostiv se od všech léček,

vydržel to bez oddavek

jako švarný mládeneček.

Ani Mářa ani Slávka

ani Karla ani Míla

na Františka Kadeřávka

jaktěživa neplatila.

Zbavil ses tak mnohé gejši,

mnohému jsi unik’ zmatku,

a teď s druží nejvěrnější

slavíš tu svou padesátku.

Místo manželského lože

pořídil sis tuhle lóži,

a v té lóži bez soulože

se ti familie množí.

Milý bratře Kadeřávku!

Místo pugétů a darů

přijmi ruské vodky dávku,

přijmi kilo kaviáru.

Možná, že si připomeneš,

jaká je to medicína:

přivezl ji bratr Beneš

z Moskvy rovnou od Stálina.

Milý bratře Kadeřávku,

nesklonil jsi nikdy šíje

pod manželskou pod ohlávku,

proto se ti blaze žije.

Pomysli, že měl bys harém

nebo aspoň konkubinát!

V souvislosti s kaviárem

radš to nechci připomínat –

a tak tedy skončím krátce:

dlouho buď nám živ a zdráv

a i po té padesátce

doopravdy kadeřav!