I. Ghazel.

Ghazele, jak šíré moře znící,

Tajné, sladké ohlasy budící;

Ve tvých rýmech duše má se kochá,

Jak rusalka ve vlnách pějící.

Ghazele, jak motýl z plné růže

Z tebe ssaje duch můj slast kojící,

Proměnným jsa kaleidoskopem,

Těšíš oko v tebe zírající.

Jasně linou se tvé stříbrotoky,

Jako s hory prameny šumící,

Temně plynou jako vlasy dívky

Těsně, pružně mě objímající.

Růžořetězem jsi, perlověncem,

Sladkou vazbou pěvce poutající.