I. Kdes v Africe, ve výhni žlutých plání,
Kdes v Africe, ve výhni žlutých plání,
kde za noci tak děsí hyen lkání,
jen náhodou, na pouti bludných cest,
v trav porostu kýs vědec neúnavný
směs trosek najde – je to zbytek slavný
paláců, chrámů dávno mrtvých měst.
Kdys vojska v triumfech tam táhla branou
v to město mramorné, jež pod ochranou
tu zkvétalo své luzné Bohyně –
tam vůně vzácné vzduchem síní chvěly,
kvet obchod, při hodech tam loutny zněly
v té večerní, hvězdnaté hodině...
Sloup zlomený, soch fragment, trosky chudé...
Co z veršů tvých, ó básníku, kdys zbude?