I KDYŽ MĚ DÁLKA ODVEDE...

By Adolf Černý

I když mě dálka odvede

v síť cest, jež kvetou blínem,

já přec Tě budu provázet,

byť jen Tvým němým stínem.

Když v zamyšlení hlava Tvá

se skloní, lilje bílá,

to duše moje toužící

ji v letu políbila.

A když Tvé oči zalije

slz křišťálový pramen,

to schválil cit můj nejhlubší

Tě v objetí svých ramen...