I KDYŽ MĚ DÁLKA ODVEDE...
By Adolf Černý
I když mě dálka odvede
v síť cest, jež kvetou blínem,
já přec Tě budu provázet,
byť jen Tvým němým stínem.
Když v zamyšlení hlava Tvá
se skloní, lilje bílá,
to duše moje toužící
ji v letu políbila.
A když Tvé oči zalije
slz křišťálový pramen,
to schválil cit můj nejhlubší
Tě v objetí svých ramen...